Problematikou a vývojem kvalitního biomateriálu se v rámci výzkumu zabývají na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně. Biomateriály 2. generace nahradí nefunkční části organismu, ale zároveň budou mít schopnost řídit i některé buněčné procesy. Výzkumem se zabývají členky výzkumného projektu JUNG (Juniorské granty UTB ve Zlíně), Ing. Leona Mahelová, Ing. Simona Káčerová, Ing. Martina Martínková a Ing. Karolína Kocourková.
Snížení rizika infekcí
Například následkem úrazu, zánětu, či nádorového onemocnění může dojít ke ztrátě části kosti. V dosavadní medicíně by se chybějící část nahradila např. kostním cementem nebo kovovou náhradou, což však s sebou nese riziko infekcí a estetických vad.
„V novém přístupu by se ale použil na míru připravený biomateriál, který by podporoval množení a migraci kostních buněk, to by vedlo k prorůstání nové tkáně do vnitřních struktur biomateriálu až by došlo k přestavbě implantátu ve vlastní živou kost a proces tak končí kompletní regenerací chybějící kosti,“ vysvětluje Ing. Leona Mahelová hlavní řešitelka projektu.
Výzkum už přinesl první úspěchy
Rok a půl od spuštění výzkumného projektu JUNG (Juniorské granty UTB ve Zlíně), si již členové mohou připsat hned několik úspěchů. Mezi jeden z nich se řadí například vytvoření hierarchicky strukturovaného materiálu, který napodobuje hierarchickou strukturu tkání, konkrétně má specifickou strukturu s póry o řádově různých velikostech.
To umožňuje lépe kontrolovat chování buněk, zároveň díky tomu bude takový materiál ještě více podporovat tvorbu nové tkáně. „Na základě těchto a dalších výsledků jsme vydali i tři odborné články v mezinárodních impaktovaných časopisech, další dva články jsou v procesu přípravy a tím naše práce nekončí,“ doplňuje Ing. Leona Mahelová.
Tajemství biomateriálů
Mnoho z nás nejspíš stále ještě tápe nad definicí tohoto pojmu, přesto je pravděpodobné, že někdo již některý z dnes běžně používaných biomateriálů má implantováno nebo s nimi alespoň přišel do kontaktu. Jsou to například zubní implantáty, kloubní náhrady, kochleární implantáty řešící ztrátu sluchu, kardiostimulátory a veškeré další implantáty, včetně umělých srdečních chlopní a různých typů stentů. Biomateriály jsou také chirurgické nitě, kontaktní čočky a mnoho dalších.
„Biomateriály mohou mít velmi různorodé vlastnosti i složení, podmínkou však stále zůstává, aby nevyvolávaly nechtěnou reakci organismu. Snahou naší výzkumné skupiny je, aby nové biomateriály měly přidanou biologickou hodnotou, tedy aby byly nejen bezpečné, ale navíc na něj působily pozitivně,“ říká Ing. Leona Mahelová z UTB ve Zlíně.
Laboratoře UTB
Důležitou roli hrají Laboratoře Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a v Centru polymerních systémů, kde se celý výzkum po většinu času odehrává, které jsou vybaveny širokou škálou přístrojů. Mezi nejzajímavější zařízení se řadí například bioreaktor. Jedná se o zařízení, které umožní napodobení přirozeného prostředí buněk.
Na rozdíl od klasického testování, lze navíc díky tomuto přístroji napodobit hned několik dynamických faktorů, jako je pohyb, průtok krve nebo elektrické pole běžně se vyskytující v živém organismu. Do budoucna by také mohl takový bioreaktor alespoň z části nahradit testování biomateriálů na zvířatech, které při dnešních podmínkách nelze před klinickými aplikacemi vynechat.
Zdroj a foto: UTB
Podívejte se i na další zajímavé články na webu IT Revue v rubrikách Hardware, Software, Elektronika nebo Ostatní. IT Revue můžete sledovat i na Facebooku nebo Instagramu.